Čtenářský deník je zápisník, v kterém si vedete poznámky o knihách, které jste četli. Kromě obvyklých studijních důvodů kvůli školním povinnostem může být motivací psát si poznámky o četbě i zvýšený zájem o literaturu. Zápis poznámek ideálně v nějaké systematické struktuře pomůže k lepšímu pochopení knihy, a tím i k lepšímu pochopení souvislostí života, světa, tříbení jazyka, vyjadřování. Když se po přečtení knížky pokusíte shrnout a případně zhodnotit její obsah dalším „smyslem“ tedy písemně, upevníte si tím pochopitelně vše v paměti a přinutíte se mnohem hlouběji zamyslet nad širšími souvislostmi.
Čtenářský deník jako pomůcka ke studiu
Nejčastěji je čtenářský deník používán jako pomůcka při výuce češtiny a literatury na základních a středních školách a na specializovaných vysokých školách. Obvykle je to sešit, do něhož si studenti zapisují stručné obsahy knih, které přečetli jako povinnou a nepovinnou četbu. Čtenářský deník se také předkládá při maturitě a může být náplní ústní zkoušky.
Studenti mají za úkol vypracovat referát o přečtené knize do čtenářského deníku samostatně. Internet však umožnil snadné sdílení studentské tvorby, která je dostupná zdarma nebo za poplatek, k dalšímu využití. Snadno lze celý úkol zkopírovat, nicméně učitel samozřejmě může původní zdroj dohledat – vygooglovat. Studenti se však mohou inspirovat, jak úkol zpracoval někdo jiný. A pak se pokusit vytvořit vlastní verzi. Na našich stránkách se snažíme uvádět původní zápisy. Některé knihy máme ve více variantách od různých studentů. Pokud byste zjistili, že náš článek byl původně publikován jinde, napište nám. Naše články lze volně a zdarma využít pouze k osobnímu využití a ke studiu, nikoli k další publikaci na internetu nebo jinde.
Čtenářský deník v minulosti a jeho podoby
Čtenářský deník má dlouholetou historii. V druhé polovině minulého století se místo něj používal název „mimočítanková četba“. V angličtině se pro čtenářský deník používá výraz „reading log“ nebo „book journal“, v němčině „Lesetagebuch“.
Výraz „Čtenářský deník“ se používá přeneseně i pro některé publikace, které mají studenty seznámit s knihami z osnov výuky literatury. Čtenářský deník najdeme také v internetové podobě čtenářského blogu.
Můj Čtenářský deník je pomůckou pro vás – středoškoláky i žáky základních škol
Naše stránky MůjČtenářskýDeník.cz byly založeny jako pomůcka ke studiu na gymnáziích a struktura zápisů vycházela z předlohy pro tyto studenty, nicméně čtenářský deník doprovází studenty již od základní školy, kde patří mezi základní povinnosti při výuce češtiny. A protože se základní a střední školství prolíná ve víceletých gymnáziích a protože zadání, jak mají vypadat zápisy, se liší, a to i škola od školy, rozhodli jsme se rozšířit záběr souboru referátů o přečtených knihách i na čtenářský deník pro základní školy.
Struktura čtenářského deníku
Jaká by měla být ideální struktura či osnova pro zápis nebo referát o přečteném díle? MůjČtenářskýDeník.cz dodržoval po několik let tuto strukturu:
- Úvod – název, autor, žánr, základní historické dělení (např. renesance, meziválečná próza, apod.)
- Místo a doba děje.
- Námět, dějová osnova = samotný děj.
- Hlavní postavy a jejich charakteristika.
- Doba, místo vzniku a osobnost autora (jen pokud je to podstatné pro pochopení díla).
- Předpokládaný autorův záměr (hlavní myšlenky).
- Význam působení díla v době svého vzniku a dnes.
- Umělecké a kompoziční prostředky v díle užité.
- V čem spočívá význam díla pro tebe? Co tě zaujalo? Čím tě oslovilo?
Jednotlivé body jsou většinou reprezentovány jednotlivými odstavci, tedy co jeden bod osnovy, to jeden odstavec textu. Bod číslo 5 je volitelný a v zápisech často chybí, neboť není nezbytně nutný.
Budeme se i nadále snažit držet této struktury, ale nebráníme se ani jinému zadání. Jak se píše čtenářský deník, jak to může být i jinak, než máme zde, jaké jsou další zdroje na internetu vhodné ke studiu literatury? O tom někdy příště.