Kniha je antiutopický román s prvky společenské sci-fi. Antiutopicky román to je, protože autor nevidí naší budoucnost zrovna růžově, a s prvky společenské sci-fi, jelikož rozebírá vztahy národů v té době. Karel Čapek napsal Válku s mloky v meziválečném období v polovině 30. let 20. století.
Autor využívá mnohá exotická i velmi známa prostředí. Čtivost tím velmi zvyšuje, protože lidé rádi cestují, a proto je mnohem více zajímají exotická prostředí než naše lesy a louky. Zvláště když jde o daleká místa jako Tichý oceán a Amerika, nebo velmi blízká a nám známá Praha. Děj se odehrává v meziválečném období, když se již částečně připravuje Druhá světová válka.
Děj začíná v Tichém oceánu na palubě lodi lovící perly s kapitánem Van Tochem. Tato loď právě připlouvá k ostrovu, kde podle domorodců žiji mořští ďáblové. Lovci perel zde pár těch ďáblíku potkají a odmítají tu dále lovit, proto se kapitán vydává sám na lov perel do té zátoky. Zde poprvé potká ďáblíky později mloky. Van Toch si je oblíbí a uvidí v nich možné lovce perel. Proto se vydá zpět do Evropy, kde hledá někoho, kdo by mu pomohl z rozšiřováním mloků. Nakonec navštíví dům pana Bondyho, kde ho sluha pan Povondra zavede k panu Bondymu, ten dá kapitánu Van Tochovi loď, aby mohl s nimi sbírat perly. Zanedlouho klesne cena perel tak, že se nevyplatí dále je sbírat, a tak pan Bondy vymyslí jak mloky dále využít. Tím uvede na trh podmořskou pracovní sílu. Poté umírá kapitán Van Toch. Mloci pracují velmi dobře, a tak se někteří lidé v nich snaží objevit inteligenci, která by je zařadila do společnosti jako „lidi“. Tito výzkumy odhalí velkou mločí inteligenci a lidé je začnou ozbrojovat, aby mohli ještě lépe pracovat. V tu dobu začínají první stavby podvodních pevností mezi Německem a Velkou Británií. Zde začne první konflikt mezi mloky a tím i mezi lidmi, kteří se hádají, který mlok zaútočil, a který ne.Poprvé si mloci uvědomí postradatelnost lidí. Mloci tajně pokládají bomby,aby mohli vyhodit do vzduchu nově vytvořenou pevninu. Když ji vyhodí začnou vysílat pomocí rádia do světa termíny dalších výbuchů. Zde poprvé, si lidé uvědomí jak jsou mloci nebezpeční a začnou s nimi vyjednávat. To však nemá žádný úspěch. Kniha končí, když pan Povondra uvidí v Pražské Vltavě mloka.
Kniha má omezený počet hlavních postav, mezi které patří: Kapitán Van Toch, dobrácký kapitán lodi lovící perly a objevitel mloků, pan Bondy, český průmyslový magnát, který pomohl kapitánovi Van Tochovi rozšířit mloky, pan Povondra, svědomitý sloužící pana Bondyho a Mloci, obojživelná stvoření, vydávající charakteristické zvuky podobné ňaf ňaf.
Dílo vzniklo v Evropě před 2.světovou válkou, kdy narůstá moc fašistů v Německu, K. Čapek je světově proslulý autor mnoha románů na společenská témata a problémy válek. Ve svých dílech odmítá jakýkoli nesvobodný, totalistický režim a upozorňuje na jejich vzrůstající moc.
Válka s Mloky slouží jako varování na vzrůstající moc fašistického Německa a lhostejnost okolí k této velké hrozbě, degeneraci morálky a ztráty individuality. Poukazuje na zneužití medií k propagaci. Nesouhlasí s dobyvačnou válkou, která muže způsobit i zánik civilizace.
V meziválečné době sloužila k odhalení podstaty fašismu a odporu proti této totalitě pomocí zápletky s mloky, jenž dobře pochopily všechny vrstvy obyvatelstva. Dnes se její účel vlastně vůbec nezměnil. Jelikož se totalita nikdy nezmění, zůstane i poselství této knihy stále stejné.
Autor využívá minima postav, které nám ani moc nepředstaví, ale mají charakteristické znaky. První díl je epický příběh o objevení mloků a jejich setkání s lidmi v jejich exotickém ráji. Druhý díl poukazuje na snahu lidstva začlenit mloky do společnosti. Všechny snahy jsou podpořeny novinovými ústřižky, které sbíral pan Povondra. Třetí díl přináší zprávy o konfliktu lidí s mloky.
Kniha se mi líbila, jelikož je příběh velmi dobře podán, tudíž je srozumitelný a dobře se čte. Autor velmi dobře poukazuje na problémy s totalitou aniž by narušil tok děje, tím pádem nepůsobí kniha jako učebnice.
[download id="31" format="1"]
Vytisknout!