Křest sv. Vladimíra patří do období mezi romantismem a realismem a jedná se o kritickou poezii vůči ruské společnosti a tamním způsobům.
Odehrává se v Rusku za doby cara Vladimíra a boha Peruna, ještě před příchodem křesťanství.
Vypráví o tom, jak se bůh Perun vzepřel caru Vladimírovi v jeho příkazech a car ho za to nechal uvěznit a mučit, poté smýkat ulicemi Kyjeva a nakonec utopit ve Volze. Tak přišlo Rusko o svého boha, lidé se neměli ke komu modlit a přestali sponzorovat církve. Kněží si šli stěžovat k carovi, že nemají živobytí, a tak car musel sehnat nového Boha, rozeslal nabídky do světa a začaly k němu chodit nabídky. Nakonec vyhráli Jezuité.
Hlavní postavou je car Vladimír, absolutistický mocnář, který nechal utopit Boha, jenž se vzepřel jeho moci. Utopený bůh Perun je příliš hrdý a nad věcí, než aby plnil příkazy cara, a je utopen.
Karel Havlíček Borovský napsal dílo v době, kdy vrcholilo rusofilství v Čechách, byl proti tomu, protože byl v Rusku a viděl tamní poměry ve společnosti, chtěl, aby z Rakouska-Uherska bylo Česko-Rakousko-Uhersko.
V díle jde o kritiku absolutní moci v Rusku, která je schopná všeho a lidé jen mlčí a drží krok.
Dílo probudilo české rusofily a jeho záměru se chytli také Ruchovci později.
V díle je často užívána absurdita pro podpoření nesmyslnosti absolutní moci cara a vulgarismy v hádkách cara s bohem. Jde spíše o vyhrocené dialogy s pojené s vyprávěním o společnosti, kterak funguje bez boha.
Dílo se mi moc nelíbilo, sice bylo vtipné, ale dlouhou dobu jsem si myslel, že ho vůbec nechápu. Na povinnou četbu bylo velmi krátké a svůj účel asi splnilo, i když jsem Rusko neměl rád ani předtím.
[download id="79" format="1"]
Vytisknout!