Podle žánru řadím toto dílo jako lyrickoepický poém. Vyskytuje se zde totiž ve verších jak popis, tak děj. Dílo bylo také významně ovlivněno obdobím ruského romantismu, kdy dílo vzniklo.
Místo a doba děje není přesněji určena, ale víme, že se děj odehrává kdesi v gruzinské přírodě.
Démon, který byl pro svou vzpouro proti Bohu potrestán, nedokáže milovat ani cítit krásu. Celý svět je tedy pro něj ztělesněním nenávisti a znechucení. To však svou krásou změnila princezna Tamara, do které se Démon zamiluje. Tamara však čeká na svého ženicha, který však nedojede živý. Tamara tak pro svého ženicha truchlí a žal ji dovede až do kláštera. Ani zde ji Démon nepřestane pronásledovat a dokonce se jí zjeví. Slibuje jí své napravení, že se usmíří s Bohem, bude vše milovat a vše pro něj bude krásné. Políbí se tedy, načež Tamara po polibku umírá. Její tělo je pohřbeno, ale její duše patří Bohu. Démon tedy zůstává opět sám.
Démon, jako hlavní postava představuje nenávist a samotu. Od žádného člověka se nedočká přízně nebo náklonnosti, a proto zůstává v opovržení i Bohem. Jeho protikladem je Tamara, která je ovládána svými emocemi nejprve láskou, poté žalem. Démona zprvu odmítá a odhání, protože nechce věřit jeho upřímné lásce.
Dílo tedy vzniklo v období ruského romantismu, což se v knize odráží hlavní postavou Démona, která je odtrhnuta od společnosti užírána svými emocemi. Autor napsal dílo v Rusku po smrti S. Puškina, ke kterému vzhlížel, ale ani on sám neměl radostný život. Jako voják byl také dvakrát vyhnán a sám nebyl bohatý, což se odráží v melancholii díla Démon.
Autorova myšlenka je založena na postavě romantického hrdiny Démona, která zastupuje autora. Odráží se vněm jeho sebekritický pohled jako pohled na démona s melancholickým pohledem na svět bez naděje.
Autor dobře pracuje s rovnováhou pasáží popisných a dějových. Prostředí děje je čtenáři popisováno subjektivně postavou Démona, čímž lépe chápeme jeho nálady. Také je do děje často zasazen dialog, pomocí kterého se děj posunuje kupředu např. dialog Tamary a Démona.
Ačkoliv se domnívám, že mě autorova myšlenka minula, dílo se mi líbilo. Zaujal mě totiž styl, se kterým byl subjektivně popsán svět Démona a Tamary. Jinak mě však kniha neoslovila svým melancholickým nádechem a koncem.
[download id="104" format="1"]
Vytisknout!